A3: Čert to vem...

23. února 2009 v 12:43 | VaniLee |  A3 (Akane a Aris)
Ná náá na ná ná.... Fajn, chtěli jste to trošku rozjetý, máte to mít..
Mozek vypnul mě i Akanemu, a Aris toho okamžitě využil..
Máte kliku, že je volno.. Budu mít na psaní snad trochu času..
Začínaj bejt nápady.. Pokusim se vás mainko nalákat, aby ste mi nezdrhly (vy dvě, tři, co sem občas zabloudí:P)
Jaký?
"Když se u nás chlapi poperou..." - v tomhle případě spolužáci, a Kabáti určitě netušili, že by se to mohlo takhle zvrtnout...

A pak, jak to dopadne, když se potká kněz a prostitut se spoustou podivných otázek..

A možná se dokopu i ke slaďárně (Cesty).. Pokud bude inspirace..
No nic.. Dost žvanění...




Rozespale jsem se zadíval na hodiny.. Dvě ráno.
Měl jsem sucho v krku. Nebo spíš- plamen v krku.. Toho wasabi bylo moc i na moje odumřelé chuťové buňky.
Poslepu jsem zamířil do kuchyně, a naprosto nevnímal okolí..
Měl jsem takovou žízeň, že bych vylemtal i jezero- mít tu možnost.



Po dostatečném uhašení žízně jsem zamířil zpět k ložnici. Z nějakého, mě neznámého důvodu (už zase!), jsem se ale v půlce cesty zastavil a vrátil se do kuchyně, odkud jsem se mrknul do obýváku. Proč jem jsem to dělal?!?!
Aris seděl na pohovce, a.. COŽE?!
On.. On.. On se.. Sakra.. No, dělal to, co většina kluků, který jsou dlouho sami..
Málem to se mnou seklo, ale nemohl jsem se hnout z místa. Jen jsem nepřítomně zíral na jeho kmitající ruku (chtěli ste to rozjetější, máte to mítXP).
Můj bože, můj bože, můj bože... - stále jsem si opakoval..
Z transu mě vytrhl Arisův tichý výkřik...- mého jména..
Co? Cože? Tak on si mě představoval..? Při.. Při.. Při tom?!
To nebylo dobrý. Tohle vůbec nebylo dobrý.. To bylo opravdu moc špatně..
Otočil jsem se na neexistujícím podpatku a rychlostí blesku se přemístil k sobě do ložnice, kde jsem zažal zběsile pochodovat. Ospalost byla v okamžiku pryč.
Co jsem měl dělat? Musel pryč? Ráno ho prostě zpakuje.. Ne. To by bylo moc pozdě. Musí hned.. Hned, teď a okamžitě pryč.
Rozrazil jsem dveře a jen v tričku a trenkách (přece nebudu spát v obleku) zamířil do jámy lvové..



"Arisi, vypadni!" vyklopil jsem na něj. Už ležel, když jsem vběhl do pokoje. Moje přemejšlení mu dalo naštěstí dost času, aby "zahladil stopy".
"Cože?" nechápal naprosto, co se děje, "Co ti přelítlo přez nos?"
"Ty!" vyhrkl jsem bezmyšlenkovitě.. "Musíš okamžitě pryč. Teď hned. A už se nevracej. Sem blb, sem idiot, že jsem tě nechal dejchat, že jsem tě neposlal pod kytky. Zbal si svejch pár švestek a zmiz mi z očí.." mlel jsem jedno přez druhý, myšlenky v hlavě mi rejdili jak čerti..
Vzpomínka na to, jak jsme se potkali. Jak po mě vyjel.. Jak jsem se opil, a on..
Tohle bylo HODNĚ zlý..
"Hej, hej, Akane... STOP." přerušil zbytek mého nesmyslného mumlání. Postavil se a došel ke mě. "Něco se ti zdálo? Nebo proč takhle vyvádíš?" zeptal se a dotkl se mého ramene.
Škubnul jsem sebou. "Nešahej na mě! Tou rukou, kterou si.. si.. dohajzlu." v záchvatu paniky jsem se prozradil. Moje neúmyslné a naprosto neplánované šmírování bylo prozrazeno..
Nerad si to přiznávám, ale začínal jsem být hysterickej..
Aris se zarazil a na chvíli zapřemejšlel. "Že se nebyl před chvílí napít..?"
"K mý obrovský smůle ano.." zavrčel jsem na něj.
I v té tmě a při mé rychlosti šlo poznat, že trochu zrudl.
Chvíli bylo ticho přerušované jsen mým zběsilým pobíháním.



"No a co? Tak mě přitahuješ.." pokrčil Aris nakonec rameny, jakoby o nic nešlo.
Fajn, tak to bylo přesně to, co jsem nepotřeboval.
Zarazil jsem se v půlce kroku, a ukázal si na něj prstem. "Ty! Ven! Jak no a co? Jako by to nic nebylo? Měls bejt mrtvej!!"
"Měl si mě zabít.." opáčil naprosto klidně a udělal ke mě dva, podle něj nenápadné, kroky.
"To... To.. Jak chceš.." odletěl jsem ke svému kabatu a vytáhl milovaného glocka.
Namířil jsem na něj..
"Nevystřelíš." oznámil mi suše Aris a přešel zase o dva kroky blíž.
"Vystřelim."
"Nevystřelíš, to už bys to udělal." další dva kroky.
"Ale jo.. Vystřelím. Kdykoliv budu chtít." odporoval jsem. Krev v žilách se mi vařila.
"Ale ty nechceš." řekl.
Škubl jsem sebou. On.. Jak to poznal? Ne, je mi přece ukradenej. Ale není.. Vždyť se mi o tom parchantovi i zdá! Jsou to jen noční můry.. Ve kterejch si to s nim pekelně užívám. Nee!


Začal jsem být schizofrenní.. Ještě chvíli se mé dvě znepřátelené polovičky dohadovaly, než mi glock definitivně vypadl z ruky.
"Já říkal, že nevystřelíš." pověděl Aris, který se zatím dostal až ke mě.
Bezvýrazně jsem na něj civěl, když mě políbil.
Rukama mi zajel pod tričko. "sss.. Máš ledový ruce.." řekl jsem, ale nebránil se. Nalézal jsem se někde v prostoru mezi absolutním nenáviděním ho, a chutí užít si..
Za pár okamžikůů jsem seděl rozvalený na pohovce.. Aris si stáhnul svoje tričko, a obkročmo si na mě sednul.
"Nech mě.." zamumlal jsem, ale nic neudělal.
Aris začal udělovat přehnanou péči mému ušnímu lalůčku. Pak se pomalinku přesunul zpátky k mým rtům. Lehce se jich dotýkal těmi svými, a čekal, než roztaju.
Já jsem měl ruce svěšené podél těla a díval se do prázdna. Nebylo mi úplně jasný co mám udělat dřív.. Jestli ho zabít, nebo.. Ne, na to nesmím ani pomyslet..
Když jsem ani po dalších několika minutách nic neudělal- ani mu nevyšel vstříc, ani ho neodkopnul, nachal toho a lehce zoufale se na mě zadíval. "Akane? Spal ty si vůbec někdy s někym?" zeptal se bez obalu.
Přikývl jsem. Holek bylo dost. Kdysi...
"Já jen, že k sexu jsou potřeba dva.." poznamenal cynicky.
"Já s tebou nechce spát.."
"Aha.." stručné a jasné, "Hlavně, že to dáváš najevo, a necháš mě tu po sobě lézt jak nějakou děvku... No, tak jinak.." povzdechl si a sklouznul ze mě.
Klekl si na zem mezi moje nohy, a vyhrnul mi tričko. Začal mě líbat na břicho, pečlivě mapoval každý detail mé kůže jazykem, a evidentně se velmi snažil.
To, že jsem byl apatický, a mohl by mě kidně hodit pod jedoucí parní válec, a bylo by mi to šumafuk, jsem se ani nemusel snažit dávat nějak více najevo. Ale Aris se nevzdával.
Jeho ruce spočinuli na vnitřní straně mích stehen, začal mě po nich hladit.
Naskočila mi husí kůže. za kterou jsem se v duchu zfackoval. I když jsem byl mimo realitu, nechtěl jsem mu udělat takovou radost.
Jeho ústa se zatím dostávala stále níž a níž- na jih..(Neřiká ti to něco, BaBiBo?)
Když se dostal k lemu mích trenek, zachvěl jsem se.
A úplně jsem cítil, jak se Arisovi po tváři roztáhl výtězný úsměv, nad nalomením mé apatyčnosti a nezájmu.
Pomalu ze mě začal stahovat ten kus látky.
Ani jsem se nehnul. Jestli mě vážně chce nahého tak zoufale, poradí si s tim.. Dříve, či později.
V rámci vlasního dobra jsem doufal o to později.



Nakonec jsem před ním seděl v rouše Adamově s tričkem vyhrnutým ke krku.
Naschvál jsem se nedíval dolů. Ne, že by to byla snaha o sladkou nevědomost, mě bylo jasný, co udělá, ale nemusel jsem vidět ten jeho pobavenej úšklebek.



Začal mě líbat do slabin, a já se musel kousnout do rtu, abych mu nedal nahlas najevo, že se mi to začíná až nehezky líbit.. To- nešlo! Je to chlap!
Cítil jsem, jak se mi krev začala přeskupovat pod pas.. Mozek mi vypnul.. Zase, a tentokrát definitivně.
Když mě vzal do úst, hlasitě jsem zasténal. To už prostě nešlo vydržet.. Čert vem, že neni ženská, potřeboval sem to.. A už zatraceně dlouho.
Hrál si se mnou jak s tou nejlepší hračkou. Dováděl mě k šílenství, a já nevěděl kdy dřív sténat a kdy se kousat do rtů, aby to neslyšelo celý město.
Chvíli se mě jen tak dotýkal, chvíli kmital v pravidelném tempu, a těsně před tím, než jsem konečně málem vyvrcholil toho skoro nechal.
Zaúpěl jsem jak bitej pes. "Sakra, tak už to dotáhni až do konce, jinak ti ustřelim hlavu."
A nemusel jsem ho dvakrát pobízet. Opět začal, ale v nehorázně pomalém mučivém tempu, ze kterého se mi dělali mžitky před očima.
V rukou jsem muchlal deku, pod kterou normálně Aris spal.



A pak se mi roztřásla stehna, před očima se mi udělalo černo i bílo, tma i švětlo, nic i celý spektrum barev najednou. Vykřikl jsem a s konečnou platností explodoval.
Malátně jsem se podíval dolů, na moji pomalu uvadající chloubu a na usmívajícího se Arise. Vesele se ušklíbl a vydrápal se mi zpátky na klín. "Už jsem se bál, že ta tvoje apatyčnost přerostla všechny doposud existující meze.." poznamenal.
"Asi tě zabiju.." dostal jsem ze sebe, než jsem si od něj ukořistil jeden toužebný polibek.
"Počkej s tim na ráno." zamumlal mi do úst, zatím co se zvedal, vytahoval mě na nohy, a vedl do ložnice.
"Jo, nejdřív bych ti to měl asi oplatit.."
"To neříkej dvakratá, abych tě nevzal za slovo."
"To mě klidně vem.. Mozek si dal dovolenou.."

Pokračování (příště:P)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 BaBiBa BaBiBa | Web | 23. února 2009 v 17:52 | Reagovat

"Na jih" ?? Tak to mi nic neřiká... *pokus o nevinnej kukuč, kterej bys mi uvěřila tak na začátku sedmičky*

Opět se ukázalo, že tvoje zvrácenost je geniální (ano nebojím se použít toho slova)!! Fakt jsem se bavila. Už vim proč se nechodim v noci napít. =P ...Po-ve-de-ný *důraz na každou slabiku*

A jestli sem rychle něco nepřibude, tak ti ukousnu hlavu- a láskou to rozhodně nebude....

2 VaniLee VaniLee | 24. února 2009 v 11:28 | Reagovat

Děkuju, jsem ráda, že se ti to líbí.. Když jsem to sem dávala, měla jsem trošku strach, jak to vezmeš.. Vim, že tohle čteš v mnohem lepších podobách (já ostatně taky..), tím větší z toho mám radost.

3 vettel vettel | Web | 24. února 2009 v 15:36 | Reagovat

hihi:) No jo...ptáci maj ve zvyku stěhovat se na jih...a nemůžeme se jim divit - je tam teplejc:D ale jako honem pokráčko...člověk by řekl, že si docela užíváš tohleto napínání:-P A co chudáci kluci? Budou čekat před ložnicí, dokud jim milostivě nedovolíš si to rozdat na férovku? :DD huh, ale vážně by mě zajímalo, co dělaj - nadržený, nevybitý...a pokráčko v nedohlednu:DD Zkrátka: honem je(a nás) přestaň trápit a dopiš to!:))

4 aiko -chan aiko -chan | 25. února 2009 v 21:26 | Reagovat

Wuaaaah luxus, moc moc moc pekny^_^, jeden z nejpovedenejsich kousku. No sorry ze ti nepisu zadnou kritiku, ale proc bych mela kdyz to nema chybu -_-'.Proste to bylo  kawai>_<

5 Lex-san Lex-san | Web | 11. ledna 2010 v 10:58 | Reagovat

Co se stalo, stalo se. Bylo to zkrátka nevyhnutelné, ale jak to bude dák?   :-D

6 elri elri | 21. ledna 2010 v 23:51 | Reagovat

Ufff, tak to bylo vážně...no, nemám slov...Rozhodně originálně popsané :-D

7 Miharu Miharu | 31. března 2010 v 18:37 | Reagovat

Ya(o)i!"Ty!Ven!"Kua,to mi něco připomíná:-D.Jinak mazec.Jak proklatě nečekané:-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama