Kinshi Koi (11. díl)

12. srpna 2010 v 23:43 | VaniLee |  Kinshi Koi
Jste na mě pyšní? Měli byste! Já na sebe jsem.. Konečně jsem ukopala svou lenost a napsala další pokračování.. Snad neni o moc horší, než obvykle.. Příjemnou zábavu odvážlivcům...


Bylo už hodně pozdě v noci, ale z Teova pokoje se stále ozývalo cvakání do klávesnice a tlumený smích. Nehledě na to, že další den musel zrzek do školy, ještě pořád si psal s Erikem. Bylo jedno, že jsou to jenom slova na obrazovce. Nemohl se toho nabažit. Všechno, jakoby se obrátilo k lepšímu. Ema s Oliverem zatím přestali naléhat na to, s kým Teo je, a byli rádi, že je šťastný.
Teo moc dobře věděl, že jednou bude muset s pravdou ven. Zatím to ovšem nechával být, zatím stačilo, že Erika vůbec má.
Ve chvilkách, kdy zrovna Erik odepisoval nějaký román, jak bylo jeho zvykem, Teo kreslil. Pořád musel myslet na to odpoledne, kdy konečně sebral dovahu a za Erikem jel. Na ty chvilky u jezírka, na Erikovi rty a nenechavé ruce. Bylo mu blaze. Přesně tak si to vysnil. A udělá všechno proto, aby o to nepřišel, sliboval si.
Eric: Už bys měl jít do postele.. Je pozdě. Zítra se uvidíme ve škole.
Theo: L Já ještě nechci.. Ve škole to neni ono. Navíc tam budou ti pitomci..
Eric: Ale no tak.. Takhle to taky není ono. Těším se, až tě uvidím..
Teo slabě zčervenal. Trochu ho to stále vyvádělo z míry- všechna ta vyznání a komplimenty. Ale Erikovi to nevyčítal. Líbilo se mu, když ho někdo obdivoval.
Theo: Vždyť já taky... Jen..
Eric: Jen co..?
Theo: Bojím se..
Eric: Čeho? Těch hlupáků? Z nich si nic nedělej. Jsou to jen omezenci bez vlastních názorů. Neublíží ti. Máš tam Olivera.. A mě.
Theo: To jsem nemyslel.. Nebo ne jako to první....
....mám strach, že až se probudím, nic z toho nebude. Že bude jenom škola a ty nikde..
Eric: JHlupáčku.. Nic takového se nestane. Utíkej spát. Taky jsem unavený..
Theo: ...Tak.. Dobrou noc, Eriku..
Eric: Sladký sny, Teo..

Teo s povzdechem vypnul počítač. Byla pravda, že byl také unavený. Klížili se mu oči, ale on se z posledních sil držel, aby si Erika užil, co možná nejvíc.
Arka na něj s obřími kruhy pod očima koukala z postele a v duchu si nadávala, že je tak věrnej pes. Páníček byl věčně duchem nepřítomný, nebo pryč, nebo usazený u počítače. Měla by si stěžovat na Lince ochrany zvířat. Těžce žárlila na toho zloducha, který jí Tea bral. Taky už si byla stěžovat Ance, která jí mocně přizvukovala, jelikož s Oliverem to nebylo o moc lepší.
Teo kouknul na vyčítavý pohled svého psa. A probudil se ze sna.
Skočil k Arce do postele a začal jí mačkat. "Promiň, pejsánku můj.. Pořád někde lítám a tebe si nevšímám, viď?" opusinkoval jí chytrou hlavu a vážně koukl do oka, "Víš, někoho jsem potkal. A mám ho moc rád. Myslím, že bys ho taky mohla mít ráda, ne? Ty se jemu budeš líbit určitě.. A slibuju, že tě zítra po škole vezmu ven. Možná vás tam i seznámím. Co na to říkáš?"
Anka na něj chvilku vážně koukala a pak moudře kývla. Aspoň tomu zloduchovi trochu upraví fasádu..¨
"Ale ne, že mu ublížíš..!" prokoukl jí Teo, "To bysme kamarádi nebyli!"
Anka se zamračila. Dobře, tak si ho aspoň pěkně zkontroluje.. Kalhoty mu potrhá, až jestli Teovi něco provede. Se spokojeným zamručením jí těžká hlava padla na polštář a zavřela oči.
Teo se s úsměvem uvelebil vedle ní a rozhodl se naspat aspoň těch pár hodin, co mu do rána zbývali.

Oproti svým sourozencům, kteří byli natěšení na svoje polovičky, a od rána byli (dle Teova mínění) jak kulový blesky, přišel si on sám, jako by ho přejel parní válec.
Málem se lekl sám sebe, když s nechutí navštívil konečně prázdnou koupelnu.
Nikam se mu nechtělo. Čekala jen škola.. A škola.. A profesoři. Jediná útěcha byla, že uvidí Erika a Eriku.
Tu holčinu měl moc rád. Všechno o Erikovy jí samozřejmě vyzvonil a byl rád, že ho nakonec vzala na milost, i když jí zezačátku byl tolik nesympatický.
A odpoledne. Ema i Oliver měli mít rande, takže mohl vytáhnout Arku na procházku víceméně bez toho, aby o tom, kam jde, moc věděli.
Zatímco zasněně dumal nad Erikovým úžasným tělem u čištění zubů, do koupelny vletěl jak žíznivá čára Oliver, který byl očividně nespokojený se svým účesem, a než vyjde ven, on přece musí vypadat dokonale.
Něco bez ustání brebentil o odpoledni a Teo ho vůbec nevnímal, jelikož se právě ve svých představách dostal až k Erikovým rtům. Nevědomky si nahlas povzdechl. Kéž už by bylo odpoledne.
"Hej, Teo!" Oliver s bráškou zatřásl, aby ho probral z toho stavu, který se podobal komatu s otevřenýma očima, "Ty mě ale vůbec
neposloucháš!"
"Hmmmm.." zabručel Teo, násilně odtrhnutý od jeho sladkých představ, a vypláchl si pusu od zubní pasty.
"Sestup už z toho obláčku. Musíme do školy.." Oliver se pozorně zakoukal na Teův unavený obličej, "Ty už si zase pořádně nespal! Měl bys tomu svýmu princi říct, ať ti dá pokoj aspoň v noci. Podívej se na sebe.." načež ho vzal za kůžu na obličeji a začal mu s ní všelijak kroutit, což Teovi nejvíc ze všeho připomělo jejich potrhlou babičku, která na něj při tom všem ještě stále šišlala jak na dvouletého.
Odehnal bratra s načuřeným výrazem a zamrmlal něco o sadistických sourozencích, otrokářské škole a nedostatku času a prostoru k žití.
Oliver se rozchechtal a vyšoupl Tea ze dveří s tím, že za pět minut odchází- ať už s ním nebo bez něj.
Ani Ema neměla kouska pochopení a celou cestu na autobus nadšeně žvatlala o tom, co budou s Tomem odpoledně dělat. Což Teo neposlouchal, protože na to byl příliž unavený.
Asi měl Erik pravdu s tím, že moc ponocují. Slíbil si, že tentokrát půjde spát brzy. Stejně bude s Erikem celé odpoledne, takže to snad bez sebe do dalšího dne vydrží.
Jen přežít tu školu. Nejhorší vlna narážek a posměšků sice poměrně rychle ustoupila, a speciálně děvčata ho teď považovali za strašně roztomilou atrakci, které se mohou svěřovat se svými láskami. Erika s Oliverem měli co dělat, aby ho svou tolerancí a zájmem a štěbetáním nakonec slečny nerozcupovali na malinkaté kousíčky.
Občas se stalo, že Teo odcházel ze školy s příšernou bolestí hlavy. Byl sice rád, že se to převážně nevyhrotilo do hnusu a nenávisti, ale tolik péče a rozhovorů teda také nepotřeboval. Ovšem radši snášel to, než urážky a odsuzování.
Nad tím vším Teo přemýšlel, zatímco vědomě a beze studu ignoroval profesorův výklad. Od toho tu měl naštěstí Eriku, která mu jeho zamilovanost a nevnímaní výkladů slepě a mile tolerovala. Občas se za sebe skoro styděl, jak strašně jí využívá. A snažil se rozdělit si čas tak, aby mohl být i s ní. Hodně jí toho od začátku roku dlužil. Měl jí hrozně rád.

Přestávky pro něj znamenaly příšerné utrpení. Fixován na Eriku a její záchrannou společnost, nenápadně se s ní procházel kolem tříd, kde měl být momentálně Erik.
Samozřejmě, že kromě Eriky o nich nikdo nevěděl. Na škole by bylo pozdvižení jenom to, že se s Erikem někdo baví, natož aby s ním někdo chodil. Nehledě na Teovo stále ještě docela čerstvé divadélko.
Tea ty kradmé pohledy a nenápadné úsměvy ubíjely. Ale na druhou stranu bez nich být nemohl. Příliž mu na Erikovy záleželo a každým tím pohledem sám sobě dokazoval, že o něj má černovlásek stále zájem.

Byla velká přestávka, a Teo s Erikou něco zarytě řešili u okénka v mezipatře, zatímco pozorovali Olivera, který stále nechtěl dát pokoj s fotbalem, i když mohl velmi snadno chytit rýmu, nebo jinou "hrozivou a smrtelnou nemoc". Popřípadě si něco udělat na tom navlhlém hřišti.
Teo zapáleně vyprávěl o výstavě, která se zrovna konala na místní radnici, a jak rád by se tam podíval. Jenže nevěděl, jak to má udělat s časem. Měl dojem, že je ho čím dál míň.
Erika se sice nabízela, že věnuje jedno odpoledne tomuhle programu, ale Teo úplně přesně věděl, že umění a obrazy jí zas až tak neberou.. Sice ho podporovala v kreslení, ale všeobecně jí galerie moc nebavily.
Někdo mu poklepal na rameno.
Teo se otočil a hrůzou zesinal.Byl to Dominik. Ten nesympatický kluk z Erikovy třídy. Ještě teď si Teo pamatoval ten jeho sebevědomý úšklebek, když byl vracet Erikovy tričko.
"Nerušim?" otázal se stejně sebevědomě jako tehdy a mlsně si mezitím prohlédl Eriku.
"No... Trochu." Zakoktal zmatený Teo, který nechápal, proč se u nich tak najednou zjevil, "Co potřebuješ?"
"Já nic.." a zvovu sjel Eriku pohledem, "Leda jestli bys mi nechtěl věnovat tuhle roztomilou slečnu." Erika celá zrůžověla, což byl pravděpodobně Dominikův záměr, jelikož o ní v ten okamžik ztratil zájem. "Chce tě bláznivka Vodná.. Máš se dostavit do výtvarky."
Teo ještě chvíli váhal mezi nehezkou urážkou, za tu poznámku na Eriku, a šokem z toho, že na něj ten narcisek promluvil.
"Tak jdeš, nebo tam chceš vystát ďůlek?" otočil se po třech schodech Dominik.
"S tebou?" vypravil ze sebe Teo hloupě.
Blonďák protočil panenky, "Ne, čekej tu na pánaboha.. Jasně, že jo.. Nejsi tu jediná umělecká hvězda."
Teo se zamračil a pohledem se Emě omluvil.
"Já jen.." chtěl Teo vyjádřit své pochyby o Dominikově uměleckém nadání.
"Nevypadám dost umělecky, já vim.. Taky mě nezajímá malba, ale grafika, kamera a režie.." utrousil skoro jedovatě a mířil dále, do patra s výtvarkou.
"Promiň.." pípnul Teo ustrašeně.
Dominik se na něj v půlce schodů konečně podíval jinak, než povýšeně a frajersky, "Ty seš docela v pohodě gay.." a slabě se usmál. A hned zas nahodil svůj výraz místní hvězdy.
"Ehmm.. Dík.. Asi.." protáhl zrzek rozpačitě. Vážně netušil, co si má myslet.
Dorazili k výtvarce, kde už netrpělivě pochodovala prazvláštní osoba, jak vystřižená z doby hippies, a něco si brumlala pod nos. Profesorka Vodná nebyla ani tak profesorka, jako..ehm, umělec, který si taky potřebuje vydělat.
Sotva je spatřila, skoro nadšením poskočila.
"Ano, ano.. To je perfektní! Vy k sobě prostě sedíte- samozřejmě jako kolegové mysím.." zablábolila zmateně a zatáhla je dovnitř učebny, "Jen se nebojte a posaďte se.. Kdybych vás zdržela moc, jste omluveni u profesorů.."
Teo, který předpokládal větší akci nevinně a naivně vzhlédl k Vodné, "A kde jsou ostatní?"
Profesorka na něj vykuleně zamrkala. Pak jakoby obživla a začala pobíhat po učebně a něco hledat, "Ale Teodorku, já potřebuju jen vás dva.. Ostatní jsou zbyteční, víš? Vy máte talentu za všechny dost.." brebentila a výtězoslavně vytáhla fixku na tabuli.
Najednou zkameněla, "Takže...." oba dva si je pečlivě prohlédla. Frajírka, co už si na ledacos na škole zvyknul a vykuleného klučinu s talentem.
"...potřebuju, nebo spíš škola potřebuje. Na "výstavu/předváděčku" středních škol. Animaci. Jo, přesně.." otočila se k tabuli a začala na ni cosi psát, jakési body.
"Potřebujeme, aby jste to udělali vy.. Dominik se postará o sestřih a úpravu. Teo má na starosti kresbu, kterou tam chci a fotky. Umíš s foťákem, viď Teo?" než stačil chlapec přikývnout, mluvila dál, "Chci abyste tyhle dvě věci zapojili- kresbu a fotku. Chci to pohyblivé, ne jen upravit obrázek ředitele, který se bude uměle usmívat. A musí se to samozřejmě týkat školy. Naveďte nám studenty, přilákejte je. Protože my jsme jiní, mu jim dáme něco do života, my je připravíme na studium na vysoké škole nejlíp!" zakončila energicky a kecla si na zadek na židli.
"Ještěže jí měla tak blízko.." utrousil Dominik tiše. Zdálo se, že ho tahle show moc nepřekvapuje. Asi to pro něj nebylo poprvé.
"Že to zvládnete?" zeptala se ze zazvoněnim.
"Samozřejmě. Když mám u sebe takovýho talenta, jako tady "Teodorka", tak to bude určitě perfektní.." zazubil se Dominik a už se zvedal ze židle, "Už můžeme jít, ne?"
"Och, ano, samozřejmě.." mávla rukou Vodná a byla ta tam.
"A neměli bysme si zapsat ty body?" zeptal se stále vyjevený Teo.
Blonďák si povzdechl, "Prosimtě.. Uděláme to i bez nich dobře.. Přijď další přestávku k nám, domluvíme se, jak to provedem.." a zmizel ze dveří.
Teo se zamračeně vydal ke své třídě.

Profesorka češtiny si ho s nechutí prohlédla, "No, pojď, jen si sedni.. Doufám, že jsme to s profesorkou Vodnou vyřešili.." ptala se, jakoby s tou bláznivkou Teo plánoval teroristickej útok.
Přikývl a zaplul do lavice, kde se na něj Oliver hned sesypal.
"Olivere, věnujte se češtině, ne bratrovi.." zasyčela ještě a začala s výkladem.
"Tak co je?" Oliver začal do Tea labilně šťouchat okamžitě, jakmile se madam u tabule otočila, "Erika byla celá rozhozená. Vyklopila ze sebe něco o výtvarce a "tom klukovi ze třeťáku, co si myslí, že mu patří svět". Popravdě jsem jí moc nerozuměl.." a ušklíbl se směrem k Erice, která pilně zapisovala každé profesorčino slovo.
Zrzek neurčitě pokrčil rameny, "To myslela Dominika. Hraješ s nim fotbal."
"No, to mi taky došlo. Docela frajer, hrát umí.. Ale Ema je na něj vyloženě alergická. Tuhle jsem se s nim bavil na chodbě kvůli oraganizaci školního turnaje a ona přilítla, a div mi nenafackovala. Nechápu, co to do ní vjelo. A on se na tak ušklíbl, jakoby věděl svoje. Hele, oni spolu museli něco mít, jinak to neni možný." Na okamžik se odmlčel. Teo ho pozoroval s lehce pobaveným úšklebkem a koutkem oka hlídal, jestli profesorka stále vykládá.
"Ty jo, to sem netušil, že je na mladší!" vypadlo z Olivera v zápalu úvah. Zdál se být z toho objevu celý nadšený.
Chudák Ema.. proběhlo Teovi hlavou, Ta si užije... Bylo mu jasné, že je to pro Olivera kompromitující materiál navíc a že nedá sestře pokoj dřív, než vyletí z kůže, nebo mu všechno neřekne a pak vyletí z kůže.
"Jo, co ti vlastně Dominik chtěl? Úplně jsem odbočil od tématu.." vzpamatoval se jeho brácha po chvilce.
"No.." Teo přemýšlel, jak to co nejlépe zformuulovat, "Vodná potřebuje nějaký video.."
"A co s tim má on společného? A vlastně i ty.." skočil mu do pomalé řeči bratr zase. Ten den byl jak z divokejch vajec, a všechno (kromě látky, kterou brali) bylo na něj moc pomalu.
"No.. On dělá grafiku, a tak. To nevíš?"
"Jo, noo. O něčem takovym se myslim zmiňoval. Takže.. Vodná chce, abyste jí udělali nějaký video?" došlo mu nakonec.
"Přesně tak. Takovou przentaci školy." Přikývl mu Teo. Podíval se na hodiny, aby zjistil, že za patnáct minut se bude muset dostavit do Diminikovi a Erikovi třídy. Moc se mu tam nechtělo. Dominik mu pořád nebyl sympatický a bál se toho, co tomu bude říkat Erik.
Odpoledne mu to vysvětlí. Nějak to budou muset zvládnout.
Tak nějak se všeobecně vědělo, že Teo a Erik spolu na typické válečné stezce nejsou. Nikdo to překvapivě moc neřešil. To, že by spolu něco měli přišlo všem až moc šílené.
"Hele, ale to je možný, že se bude muset stavit někdy u nás, co? He he.. Sem zvědavej na Emu." Zatetelil se Oliver samou škodolibostí.
Teo ho sjel vyčítavým pohledem, "Nebuď na ní pořád takovej. Stará se o nás."
"Jo, protože si chce udělat dobrý oko u našich.."
"Ale sám víš, že to neni pravda. Máma jí přece řikala, že by akorát měla občas zkontrolovat, že žijeme. Ema pro nás nic dělat nemusí. Nebuď nevděčnej.."
"Chmm..Stejně si chce udělat dobrý oko." Trval na svém Oliver, "Jo, mimochodem. Včera naši volali. Ale tys byl mimo, tak jsem je nechal u toho, že se učíš.."
Teo překvapením zamrkal, "A co řikali? Jak se mají? Co mamka? Už je jí dobře? Posledně táta řikal, bůh ví co v tý Číně chytla.."
"Teodore, ticho!" okřikla ho profesorka rázem a přerušila jeho proud zvídavých otázek. Rodiče jim moc nevolali. Byli příliž zaměstnaní podnikáním.
"Omlouvám se." Sklopil Teo kajícně hlavu. Vzal do ruky tužku a tvářil se, že si začal psát poznámky.
"Ještě jednou a vás dva rozsadim." Zavyhrožovala češtinářka, "Jak malý děti." Povzdechla si ještě a otočila se k tabuli, aby dokončila rozbor věty.
Teo okamžitě zas ožil. Strčil do bratra a šeptem ho nutil k odpovědím.
Oliver pobaveně protočil panenky, "No jo, pořád. Mamce už je dobře. Nějak jí prej nesedlo to jídlo. Víš, samá rejže a tak. No, už se jim úspěšně podařilo zachránit další firmu od krachu. Takže pozejtří budou na pár dní doma. Vzali si dovolenou." A zazubil se.
Teodor měl co dělat, aby nevykřiknul, jakou měl radost. "Proč jsi mi to neřekl už ráno?!"
"Sorry brácha. Nějak mi to úplně vypadlo.." Oliver se netypicky začervenal.
Zrzkovi bylo okamžitě jasné, že v tom má prsty Nora. Určitě s ní zase provolal půlku kreditu. A pak, kdo se tu pořád vznáší na obláčku. Zakoulel dramaticky očima.

Ne, opravdu se mu do třídy třeťáku nechtělo. Poštěžoval si Erice, že tam na něj pořád divně koukají, a bůh ví, co si myslí.
"Ale prosimtě. Vždyť jsi v podstatě pod Dominikovou ochranou.." při jméně Teova nového kolegy lehce zčervenala. Teo se zamračil.
"Eriko, snad ses do něj nepobláznila?! Víš, jakej je to sukničkář.."
"Nee! Co si to o mě myslíš?" Erika se nečuřeně otočila k zrzkovi zády, "Nejsem žádná pitomá husa."
"To je dobře. Protože on si takhle pohrává s každou, co neni úplně ošklivá, víš?"
Erika se bleskurychle otočila zpátky, "A na tos přišel jak? Erik ti to prozradil..? Víš, že se ti dva nesnášejí. Neříkáš snad sám, že se lidé nemají soudit jenom podle toho, co o nich říkají ostatní? Hmm?" vítězoslavně čekala na uznání porážky.
"Eriko, já to vidim. Každou přestávku se červená jiná holka. On to snad bere jako soutěž o to, kdo rozhodí jich rozhodí víc.. No, to je jedno." Mávl rukou, když Erika bojovně zavrtěla hlavou, "Tobě to evidentně nevysvětlim. Ale abys pak nebrečela, že si tě nevšímá.." a vydal se směrem ke třídě zmiňovaného bídáka.
Sotva došel ke dveřím, už viděl Dominika, jak cukruje s nějakou slečnou ze druháku.
Tak postával opodál, a doufaje, že si ho brzo všimne, studoval nástěnku.
"Teodore!" ozvalo se po pár minutách, které zrzkovi připadali jako věčnost, "No, pojď sem. Proč tam stojíš, jak trubka?" zasmál se Dominik a gestem ruky ho volal k sobě.
Teo k nim došel a podíval se na slečnu, "Já jsem nechtěl rušit." Zamumlal.
"Ale prosimtě." Dominik ho poplácal po rameni a usmíval se, jak v reklamě na zubní pastu.
"To je, Moniko, Teodor. Budu s nim letos dělat prezentační video pro školu. Vodná konečně uznala, že je Jitka se svym "talentem" na nic."
"Super.. Tak já to Jitce vyřídim.." opáčila slečna kysele a odebrala se k odchodu, "Nazdar..Teodore.." rozloučila se úkosem.
"Stačí Teo.." zamumlal zrzek, ale Monika už byla daleko v chodbě a nemohla ho slyšet. Celá ta situace se mu nelíbila a měl dojem, že něco udělal špatně.
"Moni, nebuď zaujatá." Zavolal za ní ještě Dominik, "Že je tvoje kamarádka neznamená, že je nejlepší na světě." Dosáhl akorát neslušného gesta z její strany.
"Slepičky." Poznamenal si pobaveně a konečně si začal všímat rozpačitého Tea.
Ze třídy zrovna vyšel Erik. Směrem k Dominikovy hodil nepříjemný pohled a tázavě se podíval na Tea. Ten jen zběžně mávnul rukou na pozdrav a snažil se vytvořit výraz dávající najevo, že mu to pak vysvětlí.
Dominik se ušklíbl, "Miloučkej kluk, co říkáš?"
"Myslim, že není tak hroznej." Pokusil se Teo o nenápadnou obranu svého prince na bílém mopedu.
Blonďák si ho změřil pohledem, "Ty toho ještě dost nevíš, víš? Ale to je jedno. Pojď si sednout, musíme se zamyslet nad tim videem."
Dřepli si na lavičku pod oknem.
"Takže.. Nechci to tu vymejšlet na koleně. Co kdybysme se nějak domluvili na odpoledne a buď u mě, nebo u tebe, bysme s tim začali? Tady nás bude akorát pořád někdo otravovat." Navrhl.
Teo měl podezření, že má na práci ve škole až moc slečen. A nerad by o ně přišel.
Ale musel zavrtět hlavou, "Já dneska nemůžu.. Už jsem na něčem dohodnutý."
Dominik zvedavě zvedl obočí.
Teo měl co dělat, aby nezčervenal, "Co kdybysme si dneska rozmysleli, jak si to vlastně představujem. A zejtra se na to mrknem. Víš, abysme měli nějakej materiál. Nějakej nápad. To je lepší, ne?" zamluvil to honem rychle, jen aby se blonďák nevyptával.
"Jo, to neni blbej nápad." Přikývl hlavou Dominik, ale bylo na něm vydět, že je zvědavý. Copak má ten chlapeček za plány, že nemůže a tak ukrutně se vymlouvá? "Dobře, tak mi napiš číslo, nebo icq. Večer se ti ozvu, na co jsem přišel. Máš pořádnej foťák?"
Teo přikývl a začal čmárat kontakt na kousek písemky z fyziky, "Jo, k Vánocům jsem dostal digitální zrcadlovku." Zamručel a podal Dominikovi papírek s velkou dvojkou na druhé straně.
Ten se na to podíval, "Koho máš na fyziku?"
"Mlynáře.. Je hroznej." Povzdechl si Teo.
"Jo, to on je z principu. Máš dobrý známky.."
"Nejsem nejhloupější."
Dominik se zakřenil, "To je dobře, hloupý lidi nemám rád."
Tea tim trochu zarazil. Ten kluk si o sobě vážně moc myslí.. A zvedal se k odchodu.
"Hele, co ta tvoje hnědovlasá princezna?" zarazil ho Dominik ještě, "Má někoho?
Teo vycítil potíže, "Ne, nemá. A ty rozhodně nejsi pro ní. Nech ji."
"Ale! Ty jsi její osobní stráž? Ty schvaluješ, kdo je dost dobrej?"
"Ne.. Ale prostě jí nech. Neni to holka, se kterou si můžeš hrát, jako s ostatníma. Ber to jako podmínku klidné spolupráce."
"Ajajaj.." Dominik nasadil zklamaný výraz, "A já jsem se chtěl tolik změnit, když jí budu moct někam pozvat."
Tea začal štvát. A to jsme s tim videem ještě ani nezačali.. "To určitě. Zapomeň na to.. Máš tu dost jinech hezkejch holek." A dal se na odchod.
"Teo, víš, že zakázané ovoce chutná nejlépe?" zavolal za ním ještě Dominik.
To vim sakra dobře..
Zazvonilo na další hodinu.

S pokaženou náladou se usadil v učebně chemie mezi Olivera a Eriku.
Oba na něj zvědavě koukali.
"Nic. Neptat se. Máme hodinu.." shrnul to celé Teo a otevřel si sešit.
V kapse mu zavrněl telefon. Pod lavicí otevřel esemesku od Erika.
Promiň, asi mi to ušlo, ale odkdy kamarádíš s Dominikem?
Vyznělo to hodně naštvaně. Teo se vyděsil, že Erika ztrácí.
Já s ním nekamarádím. Je hrozně arogantní a sebevědomej.. Musim s nim udělat prezentační video pro Vodnou. Nemysli si, že z toho mám radost L Naťukal honem zprávu a odeslal ji.
Zničeně si zamručel. "To je den..."
"Copak?" drcla do něj Erika. Rychle to odmávnul.
"Teď to nech bejt.."
"O co jde?" Oliverovi se nelíbilo, že si ti dva spolu povídaj bez něj.
"Nic, mám nějakou špatnou náladu.."
Zase mu zavrněl mobil. Eriku i Olivera odehnal, aby mu nemohli číst přez rameno.
Zatracená Vodná.. Zvládneš to s nim? Uvidíme se odpoledne?
Teo si trochu oddechl. Znad to nebylo tak horký, Nějak to přežiju.. Jj, a rád bych tě s někym oficiálně seznámil J Přijedu za tebou ve tři čtvrtě na čtyři.
Odpověď přišla obratem, S kým? A budu tam na tebe čekat..
Jen počkej, uvidíš.. Tešim se...
Zaklapnul mobil, nereagoval na zvědavé pohledy spolusedících a aspoň trochu se snažil pochopit tu zatracenou chemii.

Sotva přišel domů, Arka se na něj vrhla, div ho nezalisovala do země.
Moc dobře si pamatovala, co jí předchozí večer slíbil, a trvala na tom, aby to splnil.
"Ale vždyť já vim.. Dneska jdeš se mnou." Ujistil jí Teo, že nemá nekalé plány na útěk a koukl po smutné Ance.
"Olivere!" zakřičel k brance, kde jeho bratr telefonoval, "Vem si Anku dneska sebou.. Koukej jak smutně kouká.. Vůbec se jí nevěnuješ."
Oliver se na něj zmateně podíval, pak na Ančin štěněčí pohled a bylo jasno, "Tak pojď, ty obludo! Nora tě úplně miluje! Půjdeme hezky do parku a třeba tam potkáš nějakýho fešáka.." pitvořil se. Toho psa miloval. A uvědomil si, kolik Ance dluží..
Anka rázem obživla a dokonce si přinesla i vodítko.
Teo se musel zasmát, když koukal, jak spokojeně ti dva odcházejí..
Mrknul na Arku, "My si to dneska taky hezky užijeme.. Hledej vodítko, hledej!" zaporoučel si a Arka se s vrtícím ocasem rozběhla do hlubin domu.
Zrzek ještě navštívil svůj pokoj, aby se upravil, za což si následně vynadal, protože si přišel jak čtrnáctiletá holka. Co by si o tom Erik pomyslel?
To Teo nevěděl, že se byl Erik třikrát převlíct, než si ho šel vyzvednout na zastávku.

Sotva se otevřeli dveře autobusu, Arka se vyřítila ven, že Teo musel pustit vodítko, aby neletěl za ní.
Erik už stál na zastávce a překvapeně se podíval na Arku, která si ho zamířila prohlídnout.
Teo vyběhnul ven , jak rychle to jen šlo, aby si psa odchytil.
"Teda ty, potvoro! Že se nestydíš.." vynadal jí naoko vážně a pevně čapnul vodítko. Pak se s červenýma tvářema podíval na Erika. "Ahoj.."
Pořád byl v rozpacích, kdykoliv se s Erikem ocitli sami. Sice jen zezačátku, ale i tak ho to dokázalo rozhodit.
Ale Erik se přez chlapcovu nesmělost dokázal klidně přenést.
"Dovolíš?" zeptal se Arky, která otočila hlavu do polí a tvářila se, že o ničem neví.
Naklonil se k Teovi a lehce ho líbnul na rty, "Ahoj, lišáku.."
Zrzkova nesmělost rázem roztála. Nabubřele se zamračil, "Neříkej mi tak.. Lišky jsou pěkný potvory.." a pusu mu vrátil zpátky. Moc mu chutnaly jeho rty.
"Ale taky jsou moc chytrý.. A navíc, mně se jako zvářata líběj.." odpálkoval jeho uraženost Erik. Líbilo se mu, jak při každém komplimentu Teo zčervená, "Nechtěls´ mě s někým náhodou oficiálně seznámit?" a podíval se na Arku, kterou jejich cukrování rozhodně nebavilo.
"No, vidiš.. Chtěl.." vzpamatoval se Teo, "Eriku, tohle je Arka, můj osobní strážce. Jestli mi něco provedeš, a mně se to nebude líbit, potrhá ti kalhoty." Arka souhlasně zabručela a změřila si Erika rentgenovým pohledem.
"A Arko, to je Erik, ten, co mi pobláznil hormony.." doplnil Teo ještě pohotově.
Erik se zasmál, "Tak pobláznil hormony, jo? Jinak mě teší, Arko." A podrbal psa za uchem.
"Vyrazíme, ne? Dokud je světlo.."
Teo mu okamžitě přikývl a Arka zaujala startovní pozici.
Erik si chytl zrzka za ruku a vydali se ke svému oblíbenému parku.

"Takže, na jak dlouho to vidíš?" zeptal se Erik Tea, když házeli Arce míček přez loučku.
"No, Dominik s tim má víc zkušeností, než já.. Ale pár týdnů určitě. Bude to spoustu fotek. A ještě do toho musíme zapojit mojí kresbu. Ach jo, Eriku.. Kdyby to nebylo nutný.. On si toho o sobě hrozně myslí. Navíc je z něj Erika celá hotová. Nazval jí roztomilou, a je do něj blázen. Vůbec se mi to nelíbí. Jestli jí ublíží.." Teo si už zase maloval to nejhorší, co mohlo přijít.
Erik ho ochranitelsky objal kolem pasu, "To zvládneš. A Erika má snad dost rozumu na to, aby jí to brzo přešlo. Jen mi slib, že ho nebudeš poslouchat. Hrozně rád poštvává lidi proti sobě.. Ať ti řekne cokoliv.. Třeba o mě. Nevěř mu hned. Přijď za mnou a zeptej se. Já ti lhát nikdy nebudu. Ano?"
Teo honem rychle zakýval hlavou. "Slibuju.." a otočil se k Erikovi, aby si vyžádal další polibky a mazlení. Tisknul se k Erikovy, líbal ho a nechal se líbat. A Arka, které si nevšímali se rozhodla pomstít a šla se vyválet v bahně.

"Ty obludo obludná! Já tě přetrhnu ty psisko!" nadával Teo a zároveň se smál, když k němu přišel jakýsi odporně špinavý pes, ve kterém pochvíli poznal spokojenou Arku..
Erik se smál, "Ale no tak Teo.. Nevšímali jsme si jí.. Já jí chápu.."
A za tohle dostal od Arky pomyslný bod k dobru..
A vůbec. Bylo to vydařené odpoledne.
Pro všechny tři sourozence, jejich drahé polovičky i pro milované psy.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 BaBiBa BaBiBa | 14. srpna 2010 v 16:22 | Reagovat

Hezké, milé, skoro uklidňující. Povedlo se Ti to jako dycky.
Jsem zvědavá, čím to ještě zamotáš.
Jinak jako vždy pozor na překlepy.

2 Niniel Niniel | Web | 14. srpna 2010 v 20:01 | Reagovat

nini je taaaak moc pyšná !!! a ještě více nadšená!!! Teooo *vypouští srdíčka*
nádhera *nadšeně tleská pacinkami* tuhle povídku mám moc ráda :-) a tenhle díl je tak...*hledá správné slovo* asi opravdu uklidňující :-) takže ARIGATO :-)

3 Miharu Miharu | 16. srpna 2010 v 12:18 | Reagovat

Jako vždy moc pěkné a čtivé :-). Už ani nevim, co na to psát, až na nějaké ty překlepy prostě nádhernééé :-). Jen doufám, že se nestane to, co si myslim, že by se mohlo stát.

4 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 18. srpna 2010 v 11:07 | Reagovat

Moc krásná povídka, jen doufám, že další dílek na sebe nenechá moc dlouho čekat! Jsem napnutá jako struna nad tím, co se stane dál. Moc krásně píšeš! :-D

5 Addit Addit | 11. září 2010 v 10:10 | Reagovat

Zajímalo by mě čím se to dosere protože zatím se mi to zdá moc veselý a to mi k tobě moc nejde takže čekám nějaký zkrat.Snad bude další kapitola dřív než tahle :-) je to dobré. Dobře čtivé

6 Sea | S neboli Gel-chan či Geluška Sea | S neboli Gel-chan či Geluška | 26. září 2010 v 13:40 | Reagovat

Těším se na pokračování ^^. Doufám, že se ho dočkám protože se mi tato povídka velice líbí ;).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama